Rubriky
Byznys deníček

Jak Knihobot o panictví přišel… a našel investora

Startup bez investora

Psal se rok 2019 a my našli díru na trhu. Službu, kterou nikdo nedělá, ale přitom ji potřebují statisíce lidí v Česku. Došlo nám, že se tady prodá 20-30 milionů nových knih a v antikvariátech jich jen končí hrstka. Provozovali jsme internetový antikvariát a jezdili k lidem na výkupy. Jenže většinou už bylo pozdě… Knížky po 3 letech ve sklepě nebyly nejlepší zboží. Přitom by stačilo, kdyby se k nám dostaly dřív.

Aby lidé prodej knih neodkládali, bylo potřeba to celé zjednodušit a motivovat je více penězi než tradičním antikvárním desátkem. V češtině existuje přes milion titulů a cenový rozsah je obrovský, proto se cena těžko určuje předem. Pokud jsme chtěli vyplácet signifikantní peníze, tak bylo nutné je platit až po prodeji – to znamená ve chvíli, kdy už víme, za kolik se kniha skutečně prodala.

Tím by se vyřešila i další překážka růstu. Odpadla by potřeba, aby někdo z nás musel k lidem přijet a určit, kolik můžeme zaplatit. Najednou by stačilo poslat kurýra

Rozhodli jsme se založit Knihobot. To znamenalo překopat systém, jakým jsme vše dělali a smířit se s výrazně menší marží.

V ten moment jsme se začali považovat za startup.

Ten se od běžné firmy liší tím, že hlavní prioritou startupu je rychlý růst namísto generování zisku. Ne, že by startupy nechtěly vydělávat. Ale úvaha je jiná: desetiprocentní zisk z miliardy je mnohem lepší než z milionu. Ale dostat se na miliardu (nebo dál) není zadarmo. Na cestě k cíli spotřebuje startup spoustu peněz a většinou to nevyjde.

Hledat investora do Knihobotu nepřipadalo v úvahu. Nikdo z nás tří zakladatelů není oslnivý vizionář a neradi přesvědčujeme lidi. Tím spíš přesvědčovat někoho, že je ve světě kůl technologických startupů s globálními ambicemi dobrý nápad investovat do obchodu s použitými knížkami. Nám to vždycky sexy přišlo, ale nemáme potřebu měnit něčí preference a dojmy.

Tak jsme si to udělali po svém.

Knihobot v principu není kapitálově náročný. Stačilo počítat každou korunu a na týdenní bazi hlídat finanční výsledky. Drželi jsme se v mírném zisku, protože nebylo jak případnou ztrátu sanovat. Investovali jsme hlavně náš vlastní čas a práci. Když zisk vyletěl nahoru, brali jsme to jako signál, že rosteme pomalu a hned jsme přemýšleli, kam investovat více. Byla to mravenčí práce, ale ke konci roku 2020 se začaly dostavovat výsledky. Taky se nám začali ozývat investoři.

Sexy dívka na plese

Zarazilo nás, že se nám nějaký investor vůbec ozval, ale nabídky nebyly moc konkrétní ani relevantní. Taky jsme si tak moc zvykli na „vymačkávání pasty“, že jsme nabyli dojmu, že ani žádného investora nepotřebujeme. Když jsme ale s jedním relevantnějším zájemcem mluvili, uvědomili jsme si, jak moc při zemi se držíme. Z jeho pohledu bylo potřeba rychle investovat a zjistit potenciál českého trhu. Podle jeho odhadu 0,75 – 1,5 miliardy. Ta spodní hranice pro něj byla vlastně minimum, aby to vůbec mělo smysl řešit.

Neměli jsme stejnou představu o tom, jak k takovým číslům dojít, ale byl to pro nás první příjemný signál, že asi nejsme úplní blázni.

Během úvah, zda ve vyjednávání pokračovat, se nám ozvala Anička Paličková z Mitonu, jestli si nechceme promluvit. To vedlo k hodinovému rozhovoru, kdy jsem se jí snažil vysvětlit, že vlastně není dobrý nápad do nás investovat. To se mi moc nepovedlo, protože to rychle vedlo k dalším rozhovorům s Michalem Jirákem a Míšou Gregorovou…

Proč Knihobot potřebuje investora?

Měsíčně prodáváme přes 20 tisíc knih, za které lidem vyplácíme víc než milion. Podle reakcí zákazníků se zdá, že to navíc děláme docela dobře.

Jedna z recenzí, co nám zákazníci píšou na Heurece

Přesto je Knihobot stále MVPéčko.

Většinu věci jsme udělali tím nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, abychom zjistili, zda jsou vůbec potřeba. Plánovali jsme, že když se osvědčí, tak se k nim vrátíme a vylepšíme je. Jenže s tím, jak všechno roste, a my musíme hasit nové problémy, tak už na to není čas a věci zůstávají dál ve zkušební verzi. Náš e-shop umí v zásadě jen odeslat objednávku. To je funkce důležitá, nikoli dostačující. Pravidelní zákazníci vědí o čem mluvím. Je to špička ledovce.

Aby byl Knihobot takový, jak si ho od začátku představujeme, tak bude potřeba nabrat spoustu šikovných lidí, co nám s tím pomůžou. S investorem v zádech se do toho můžeme vrhnout po hlavě. Taky hodně pomáhá, že se máme s kým poradit. Lidí, co chtějí radit, se najde vždycky hodně, ale konzultovat problémy a výzvy s někým, kdo má skin in the game, je úplně něco jiného.

Recenze vymenneho baliku na Heurece: Vyborna komunkace obchodu. Pri nakupu knih kuryr rovnou vyzvedne i knihy k prodeji od vas
Recenze zákazníka po zkušenosti s tzv. výměnným balíkem

No ale proč zrovna Miton?

Vyjednávání bylo vlastně jednoduché. V Mitonu si naše neexistující odvětví vyhlídli už před nějakou dobou a čekali, až se objevíme. To nám ušetřilo hodně vysvětlování a mohli jsme se rovnou bavit o konkrétních číslech a plánech.

Stejně tak my Miton dlouho sledujeme. Kdybychom investora aktivně hledali, tak budou jedni z prvních, na koho se obrátíme. Vybudovali nebo pomohli vybudovat spoustu skvělých firem, které začaly s něčím, co do té doby téměř nikdo nedělal. Je jich tolik, že je těžké uvést nějaký příklad, ale věřím, že Knihobot bude za pár let jedním z těch nejznámějších.

Proč si Miton vybral nás si přečtěte u nich na blogu. Pokud radši posloucháte, tak dole ve článku najdete i epizodu podcastu Cinkátko, kde povídali David s Dominikem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *