Rubriky
Byznys deníček

Okurkové bilancování

Nadpis je zavádějící. Okurková sezóna bývá u knih dlouhá a táhne se většinou už od prvních jarních dnů do konce léta. Letos to vypadá, že knižní okurky se sklízet vůbec nebudou. Od začátku roku do minulého týdne jsme dosáhli obratu 7,4 milionu Kč. To byl náš obrat za celý minulý rok dohromady. V obchodě s knihami bývá druhá polovina roku vždy výrazně lepší, takže jsme na dobré cestě letos překonat 14 milionů, které jsme si v lednu dali jako cíl.

Sedm mega není žádné velké číslo. Upřímně, za tu částku budete mít problém u nás na Praze 7 sehnat přijatelně prostorný byt. Co to číslo ve skutečnosti ale znamená pro nás? Hlavně obrovskou důvěru zákazníků, kteří nám svěřili své knihy. Takových lidí je už téměř 800 a letos nám svěřili 54 000 svých knih. Taky to znamená hromadu práce. Tohle všechno zpracovat nám zabralo 7 410 člověkohodin v běžném provozu (když nepočítáme IT, účetnictví a podobné podpůrné procesy).

Jak se to stalo?

Přestali jsme vykupovat

Obchod se zbožím z druhé ruky má dvě strany. Prodat dobré knihy není nic složitého. Brzda růstu pro nás byla vždy na straně druhé. Nemůžeme si bestseller jednoduše objednat od nakladatele v požadovaném množství. Výkup knih je moment, kdy se rozhoduje o zisku nebo ztrátě každého antikvariátu. Z toho důvodu je to práce, která zbývá na majitele. A protože majitel nemůže být na více místech naráz, tak v Česku nemáme žádný antikvariát, který by vyrostl do velikosti McDonaldu.

Ani my jsme nebyli výjimkou, ale zkusili jsme to řešit. Na podzim jsme začali lidem nabízet, že jim nezaplatíme hned, ale později. Že knihy převezmeme, přebereme, nafotíme, popíšeme, určíme cenu a vystavíme na e-shop. Zákazník dostane svůj podíl až se kniha prodá. Neprodejné knihy rovnou rozdáme. Zákazník nad tím nemá žádnou kontrolu, nerozhoduje ani o ceně a vyřazené knihy nevracíme. Musí k nám mít naprostou důvěru.

My tím ušetříme zbytečné náklady a ve výsledku můžeme dodavatelům zaplatit mnohem více peněz. Světe-div-se, lidé náš způsob přijali hned. Kdo to s námi zkusí, tak rychle zjistí, že neudělal chybu. Takový člověk je pak chodící reklama. Klasický výkup za hotovost jsme prakticky přestali dělat. Neplánovali jsme to tak rychle, ale lidé o něj už téměř nestojí a my bychom to stejně moc nestíhali.

IT posila

Na první pohled se může zdát, že se vývoj našeho e-shopu zastavil, ale zdání klame. Na pozadí retro vzhledu probíhá bouřlivý vývoj. Většina inovací jen není patrná na první pohled. Snažíme se hlavně, aby vše šlapalo jak švýcarské hodinky a nezbývá nám čas e-shop esteticky učesat.

V březnu dostal David posilu – Jána, který přijel ze Slovenska a rovnou tady na pár měsíců uvízl v karanténě. Jeho neviditelná práce nám pomáhá bez komplikací odbavit stále rostoucí množství knih. Například naprogramoval vylepšení, která zrychlila rychlost focení a přidávání knih o 40 %!

Korona Boost

Dneska už víme, že nás karanténa spíš pozitivně nakopla. A to hned ze dvou důvodů.

  1. Klasickým jarním kratochvílím se lidé věnovali méně než obvykle, takže četli knihy stejně jako v zimě. Protože kamenná knihkupectví byla zavřená, tak se přesunuli na internet.
  2. Silněji nás to nakoplo interně. Celá ta nejistota zrychlila vývoj. O čem jsme půl roku jen mluvili, šlo najednou udělat za den. Třeba svoz knih pro mimopražské jsme “spustili” v říjnu, ale za několik měsíců to využilo 5 nebo 6 zákazníků. Když jsme tomu šli naproti, tak jsme najednou měli několik svozů denně a už to nepřestalo. Všichni se dvojnásobně snažili a zároveň byl klid pro práci. Dokonce jsme naše dělnictvo rozšířili o několik výběrových úderníků/údernic. Celkově to bylo zajímavé. Na inzerát, na který se běžně hlásí 5 – 10 zájemců, se přihlásilo kolem 160 lidí.

Samozřejmě to mělo i negativní dopady. Opatření, která jsme zavedli (např. ozonifikace knih) každý den zabraly půl dne práce jednoho člověka. Nicméně jsme během toho hodně činností zjednodušili a zrychlili, takže se to navzájem vynulovalo.

Milion dolarů a kapacita

Když jsme začínali, odhadovali jsme, na jaký obrat se může antikvariát v Praze dostat. To číslo byl jeden milion dolarů za rok. Mysleli jsem si, že pro nic většího už u nás není dost zákazníků. Dnes si to nemyslím. Vzhledem k velikosti celého knižního trhu je to pořád marginální číslo. Vlastně pořád úplně nechápu, co se s těmi všemi knihami děje. Navíc pomalu se tam blížíme, a tak by mělo být složité oslovovat nové zákazníky. Zatím se zdá, že je to spíš stále snadnější. Ke stropu se tedy neblížíme.

Naopak poslední dobou máme spíš problémy s tím, abychom nápor zvládli. V současných prostorách na Štrosmajeráku musíme být stále efektivnější ve využívání místa. Že je to s kapacitou špatné jde poznat i na tom, že se nám občas tvoří fronty na záchod.

Během měsíce bychom chtěli rozjet provoz i o víkendech 8-20 hodin. Tím si na chvíli asi ulevíme. Na zpracování knih i expedici tak bude víc času. Když uvážím, jak nám to zvýší kapacity, tak se znova dostáváme na ten jeden milion dolarů za rok. Víc se tady už vyčarovat nedá. Odhaduju, že kapacitu zaplníme už v říjnu a pak ani nebude knihy kam dávat.

Na trhu je zatím místa dost a chceme dále růst. Zároveň najít větší vyhovující prostory v dostupné lokalitě za přijatelnou cenu se zdá být nereálné. V Praze prostě nejsou. Takže nám nezbyde než něco, čeho jsme se obávali. Otevřít další stejně velkou pobočku. Bude na Smíchově, na Pankráci nebo v Brně? Nevíme. Zatím máme respekt z meziskladové logistiky a jiných problémů. Uvidíme. Držte nám palce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *