Tento článek jsem plánoval jenom jako rychlé vyhodnocení první fáze pokusu, nastíněného v předchozím článku, ale situace se minulý týden vyvíjela dramaticky a celý test tak můžu hodit do koše. A protože to spolu přímo souvisí, tak se tady trochu zmíním o tom, jaký má dopad situace kolem Covid-19 na naše podnikání.
První bod plánu spočíval v tom, že zkusím na aukro.cz vydražit těch 8 obrazů, které mi obrazyvaukci.cz odmítli. Když už jsem to dělal, vzal jsem to jedním vrzem s bodem dva a na aukci jsem vystavil i různé starožitnosti, abych zjistil, co a za kolik se dá v aukci od 1 Kč prodat aspoň trochu smysluplně.
Obrazy
Upřímně, čekal jsem, že ceny budou krapet vyšší. Ale šest aukcí končilo večer v pondělí 16. března. Vzhledem k tomu, že tou dobou už i naše normální objednávky spadly na polovinu, dá se předpokládat, že i na aukru už bylo méně přihazujících a ceny by možná za normálních okolností skončily výše. Zní to jako přání otcem myšlenky, ale dva nejdražší obrazy (Kamenický a Beran) jsem stihl vydražit o týden dřív. Kamenický je torzo, od kterého jsem nic absolutně nečekal. Dokonce Hofman, kterého jediného obrazyvaukci.cz chtěli přijmout, se prodal levněji.
Přesto to není úplná tragédie. Při odměně 20 % plus 300 Kč pro firmu bych jako zákazník dostal 4 797 Kč, což vlastně dost odpovídá částce, kterou jsem očekával, když jsem jim ty obrazy na začátku nabízel. Stejně tak na druhé straně firma by dostala 3 364 Kč plus 2400 Kč na dopravu. Pokud by tohle byly průměrné položky, tak ten byznys je pro mě krásně realizovatelný. Samozřejmě je ještě potřeba, aby jich nebylo jen 8 za den. Co musím poznamenat je, že za poštovné jsem účtoval 300 Kč a obrazyvaukci.cz účtují 500 Kč a více, čímž jsem teoreticky moje aukce zvýhodnil. Na druhou stranu myslím, že za těch 300 Kč se to expedovat dá.
Starožitnosti
Stejně tak jsem zkoušel vystavit různé starožitnosti. Když píšu starožitnosti, myslím převážně veteš. Nebudu to podrobně rozepisovat. Když se na to teď koukám, tak to dopadlo v zásadě dle mého očekávání, přestože naprostá většina aukcí končila také večer v pondělí 16. března. Něco jsem čekal, že se neprodá vůbec a za pár korun to šlo, což bylo překvapivé, ale stejně to byly položky, které bych v novém byznysu asi ani nepřijímal.
Zklamaly mě ale dvě věci:
Tato moravská malovaná keramika se prodala jen za 1 640 Kč. Takováto keramika se dnes už opravdu nevidí. To, co mají doma Vaše babičky, je většinou velkovýroba z druhé poloviny 20. století. A že jsem už něco viděl, byl jsem například i v pozůstalosti Heřmana Landsfelda, respektive jeho dcery, (já kupoval knihy, keramika šla do muzea).
Tato lahvička od alpy s logem firmy Baťa. Před pár lety se nás o ni v aukci pralo šest. Teď nikdo nepřihodil ani tu korunu. To snad ani nemůže být ničím jiným než tím koronavirem.
Nepříjemné připomenutí
Tímhle pokusem jsem si taky připomněl dvě věci, které jsem sice věděl, ale není nad to si je hezky oživit.
Zaprvé balení. To jsem už zmiňoval. Sice si za ně tady účtujeme víc než u knížek, ale je prostě náročnější. S trochou cviku a optimalizací systému a jinými materiály to půjde, ale určitě bude potřeba se více věnovat zaškolování zaměstnanců.
Zadruhé, má to jistá kulturní specifika. Už jsme si zvykli na naše skvělé zákazníky a na časy na aukru jsem zapomněl. Kdo někdy prodával na aukru, určitě ví, o čem mluvím. Prodali jsme celkem 21 položek a s několika zákazníky byl problém. Hned první se odmlčel a až po negativním komentáři se probudil.
Jiný zákazník si stěžoval na důkladně nafocenou vadu. Z fotek si jí prý nevšiml a to nám oznámil hned vulgárním emailem a nařkl nás z podvodu. Šlo o položku za 140 Kč. Nikdo se s ním nehádal a hned jsme mu nabídli, že zboží si může nechat a vrátíme mu celou částku včetně poštovného. Přesto jsme dostali ještě nějaké vulgární e-maily a negativní recenzi na heurece, protože “jste podvodníci a já nic vymáhat nebudu”.
Jiné drobnosti jako telefonáty stylu: “Su v bance, kam Vám to mám poslat,” kdy volající ani nevysvětlí, o čem mluví, jsou už jenom taková úsměvná zpestření, ale je zarážející, jak moc transakcí z aukra probíhá nějak nestandardně.
Co dál?
Pokus vlastně nedopadl úplně nejhůř, ale za současných okolností není nejlepší nápad se pouštět do nového podnikání, takže další fáze se odkládají na neurčito. Krámů i obrazů máme ještě dost, takže až se situace uklidní, tak pokus asi ještě zopakuju. Tyhle výsledky by mi k postupu stačily, ale radši bych nějaké lepší, abych do toho měl větší chuť.
Covid-19
Krátký report, jak to u nás vypadá od pondělí 16.3. Z nařízení vlády (jakožto e-shop) máme výjimku. Výdej objednávek přes okno by pro nás problém být neměl, ale podle jiného nařízení by lidé neměli chodit. Někdo občas přijde. Za celý týden jich ale nepřišlo víc než dvacet. Expedice může probíhat standardně, ale raději jsme úplně zrušili balíky na poštu, protože situace je nevyzpytatelná. Objednávky spadly na polovinu. Lidé mají jiné starosti.
Pro srovnání tržby za týden:
- 8.3-14.3. 273 088 Kč
- 15.3.-21.3. 173 034 Kč
Tam je nutné zvážit, že v týdnu 15.3.-21.3. hrají ještě roli peníze za dobírky, které byly expedovány dříve. V dalším týdnu jich bude méně. Taky je otázka, zda to bude ještě dál klesat. Kdyby už to dál nepadalo, tak to nějak vydržíme. Počítal jsem, že kdyby nám příjmy spadly úplně na nulu, tak vydržíme zhruba čtvrt roku. Snad se to nestane. Máme hromadu práce na našich systémech, takže ten čas teď využijeme na jejich vylepšování, abychom po krizi mohli šlapat. Ani ne před měsícem jsme nabrali dalšího programátora a určitě ho neplánujeme zase ztratit.
Na prognózy je teď brzy. Snad se dá situace co nejdříve do normálu. Já to bohužel vidím pesimisticky. Myslím, že situace se ještě zhorší a to nejhorší potrvá dva nebo tři měsíce. Úplně do normálu se to dá nejdřív za rok, ale tou dobou už bude zuřit hospodářská krize, která se povleče roky. Jsem smířený s tím, že takto teď vypadá nové bitevní pole. Karty se rozdávají znova a uděláme vše proto, abychom dostali ty nejlepší.