Třetí narozeniny Knihobotu

3 roky v mlze

Spustili jsme knihobot.cz a přestěhovali se z mokřadu do vnitrobloku na Strossmayeráku. Tam jsme dveře otevřeli 15. dubna 2019. Další 4 měsíce trvalo, než jsme spustili Knihobotí systém vyplácení až po prodeji. Do té doby jsme fungovali jako normální antikvariát: za hotovost jsme vykupovali pozůstalosti.

Můj první odhad byl, že 3 roky budeme fungovat v hybridním režimu, to znamená nabízet náš revoluční model (který jsme okoukali od dnes nefungujícího bazarobot.cz) a zároveň nabízet i klasický výkup. Doufal jsem, že během té doby zákazníky přesvědčíme, že platba po prodeji dává větší smysl pro obě strany.

Ve skutečnosti výkupy klesaly rychle a brzo jsme s nimi naprosto přestali. Ten poslední si vybavuji jako mlhavý sen. Jeli jsme s Pavlem na druhý konec Prahy. Bylo jaro, začalo sněžit a zrovna začal první lockdown, v autě hrál Pavlův nový objev Partiboi69. Majitel knih nebyl na místě a celá interakce probíhala přes přítomného strýce, který ale neměl pravomoc cokoli rozhodnout. Majiteli se nešlo dovolat. Strýc si myslel, že jsme nepřijeli pro knihy, ale pro obrazy. Na knihy měl prý někoho jiného. Nakonec jsme se ale domluvili, a když jsme chtěli knihy naložit do auta, změnil názor. Knihy jsme tam nechali. Cestou zpět jsme si řekli, že už to takhle dělat nechceme – namísto toho budeme lidem posílat kurýry na naše náklady.

Dál to šlo „samo“. Media se začala zajímat. Pozvali mě do DVTV a umístili do Forbes 30pod30. Pochopili jsme, že naše počáteční úvahy byly správné, ale při zemi. Brzo jsme si plácli s Mitonem a začali stavět velkou firmu. Každý rok zrychlíme růst a při pohledu zpět se člověku občas zatočí hlava. Přitom mi každým rokem připadá, že jsme víc na začátku. Je to jako, když lezete na velký kopec. Horizont máte skoro na dosah, a když se tam doplahočíte, tak je zase dál.

Nejvíc mě fascinuje, kolik lidí přidalo ruku k dílu a pomáhá to vybudovat. Na Slacku je nás aktuálně 250, ale už tam chybí lidi, co odešli cestou. Za spoustu takových odpadlíků bych dal ruku do ohně. Na konci roku jsme se rozloučili s Erikou, naším prvním zaměstnancem. A teď s Pavlem, který s námi Knihobot zakládal. Budování velké firmy ho už neláká, chce zkusit zase něco jiného.

S Pavlem jsme se dohodli na vyplacení peněz a mohl jsem to mít o milion levnější. Šli jsme zrovna z McDonaldu po valné hromadě. Když se David koukal do mapy, jak se dostat z Vodičkové na žlutou linku metra, Pavel prohlásil, ať jdeme k Muzeu. Říkám, že tam žlutá nejede a Pavel se už sázel o milion. Prý vážně. David si dal mobil do kapsy a prohlásil, že jsem dement. Tahle jejich jistota mě zmátla, tak jsem se nakonec s každým vsadil o tisícovku. Je to nejhorší sázka, kterou jsem vyhrál, ale vlastně prohrál zároveň. 

Co máme v plánu dál?

Dál růst v Česku 

Věříme, že je stále prostor pro růst v rámci Česka. Měsíčně se blížíme ke 100 000 prodaných knih. Nakonec to může být ještě 5x tolik. 

K tomu ale musíme zjednodušit cestu knih od zákazníků k nám. Každý má doma knihy, ke kterým se nikdy nevrátí. Někdo je prodá sám po internetu a někdo je „plánuje“ dát do Knihobotu. Zabalit knihy a odnést je nebo počkat na kurýra je ale práce, přestože náklady jdou na nás. Proto musíme rozšířit naši síť prostřednictvím boxů, partnerských sběrných míst nebo vlastních poboček. Čas ukáže, která cesta bude nejschůdnější. Zatím se slibně rozjíždí partnerství s Levnými knihami.

Aby se na přijaté knihy neprášilo ve skladu, musíme pokračovat v práci na e-shopu. IT team už se povedlo hodně zlepšit a teď vyrábějí zahraniční mutace. Po Velikonocích se vrhnou na doporučování a zobrazování knih, uživatelské účty a mnoho dalších nezbytností, které jsou na e-shopech běžné. Uděláme z Knihobotu první volbu pro nákup knih. Rukou ale není nikdy dost a stále nabíráme developery i team leadera.

Škálovat do více zemí

O expanzi mluvíme pěkně dlouho. Půl roku je optikou Knihobotu pekelně dlouhá doba. Slovenský web jsme měli spouštět včera, ale raději jsme to odložili, protože většina programátorů bude mít na Velikonoce volno. Spustíme ho po nich. 

Další zahraniční mutace bude jednodušší. Museli jsme teď překopat celý web, aby nám to umožnil. Dlouho jsme mluvili o tom, že míříme do Německa. Na poslední chvíli jsme se rozhodli maličko uhnout a na Německo vyrazíme přes Vídeň. Na čelní útok na Německo zkrátka nemáme dost zkušeností ani kapitál. V Rakousku se můžeme leccos naučit a vstup do Německa bude snazší. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že pro firmu typu Knihobot je naprosto zásadní být v dané zemi fyzicky. Také musíme být kreativní ve způsobech, jak najít první zákazníky. Proto k nám jako šéf expanze nastupuje Matúš Karaffa (co-founder Feedo.cz). Startujeme na Slovensku a Rakousko chceme spustit do 2 měsíců.

Dál na západ

Krom českých Reknih nevím o žádném jiném Knihobotu v celé Evropě. Tím se otevírá obrovská výzva. V Rakousku a Slovensku si ověříme, že zvládneme mezinárodní škálování. Pak nebude důvod proč se nepustit do dalších a větších zemí. Abychom se stali největším evropským knihkupcem, budeme potřebovat kapitál a spoustu zapálených lidí. Miton před pár dny zvýšil svou investici o 10 milionů a v plánu jsou další peníze, ale to stačit nebude. Takže nás koncem roku čeká hledání velkého zahraničního investora. A musíme ho okouzlit, takže hurá do práce 🙂