Třikrát o Knihobotu aneb Jak se pracuje mezi knihami

V Knihobotu nás momentálně pracuje už víc jak stovka. Většinu pozic tvoří brigádníci a jak taková brigáda u Knihobotu vypadá, si můžete přečíst zde. Dnes nahlédneme ještě o kousíček dál.

Pro tři z našich zaměstnanců jsme si připravili pár otázek. Dozvíte se například, jaké jsou jejich oblíbené knížky, co je na práci v Knihobotu baví nejvíc, nebo v čem by se podle nich mohla firma zlepšit. 

Dominik

Jako prvního tu máme Dominika. Dominiku, mohl by ses nám v krátkosti představit?

Je mi 23 let, dřív jsem pracoval jako barista v kavárnách, taky v pražírně kávy a naposled před Knihobotem jsem prodával noviny a cigára v trafice. Rád vařím, nejím zvířata, nakupuju v bezobalovym koloniálu a doma mám koš na bioodpad. Žiju v Nuslích a mám to tady moc rád. Poslouchám hodně muziky, od Stravinského po český rap.

To je taková ideální kombinace. Kafe, cigárko a teď knížky. Jakou pozici v Knihobotu konkrétně zastáváš?

Jsem dělňas, nahrávám nové knihy, balím objednávky na poštu a vydávám objednávky zákazníkům ve výdejně. Teď se učím i cenění. Občas třeba něco přimontuju nebo spravím.

A pracuješ tu jak dlouho?

Začal jsem v březnu tohoto roku.

Co tě teda vlastně přivedlo k práci v Knihobotu?

Vždycky jsem chtěl pracovat v antikvariátu, myslel jsem, že budu sedět v labyrintu knížek a celej den si číst. Moje představa se od reality nemohla víc lišit a já jsem za to rád. V Knihobotu je práce nad hlavu, pořád je co dělat a ještě jsem se tu ani minutu nenudil.

S tím rozhodně souhlasím. Je něco, co máš na Knihobotu opravdu rád a co tě tu baví nejvíc?

Je tu skvělý kolektiv. Pracuje nás tu hodně, každý umí něco, a když se stane, že někdo něco neví nebo nestíhá, vždycky se má koho zeptat nebo na koho se obrátit o pomoc. I předáci nebo šéfové, kteří maj svý práce opravdu až až, vždycky sami přijdou, když je potřeba, a jdou fotit nebo balit balíky. Zároveň může i nováček přijít s novým nápadem a vylepšením a dostane se mu ocenění. 

Dokázal bys jedním slovem nebo větou charakterizoval svou práci, kterou tu zastáváš?

Ozubený kolečko ve velký mašinérii. 😀

V čem si myslíš, že se Knihobot může zlepšit? A v čem třeba ty? 

Myslím, že Knihobot se může (dobře myšleno) zlepšit ve všem. Za ty měsíce, co tu jsem, se tu změnilo postupně skoro všechno. Pořád se tu něco vylepšuje, zjednodušuje, zrychluje, zvětšuje, redukuje, přesouvá a pořád je kam to posouvat dál.

Já bych si rád zařídil kartičku do knihovny, abych si tu přestal kupovat knížky. 😀

Napadne tě nějaká vzpomínka nebo vtipná historka z práce, která se ti zaryla do paměti?

Nevím, zda je to publikovatelný, ale Davidovo dvoutýdenní karanténní obydlí na záchodech na Kolbence byl dobrej bizár. 😀

Úplně poslední otázka, taková očekávaná – jaká je tvá nejoblíbenější kniha? Proč?

Příběh umění od E. H. Gombricha, povinnost pro každého, koho alespoň trochu zajímá umění.

Kristýna

Kris, stejná prosba jako na Dominika, mohla by ses nám ve zkratce představit?

V Knihobotu se starám o marketing a vše s ním spojené. Utekla jsem ke knihám z Rozhlasu a každý den mě to baví, protože musím neustále něco řešit a učit se nové věci. Krom čtení mě nejvíc zajímá hudba. Užívám si koncerty i nový desky. Bez žánrových hranic.

Staráš se o marketing, jak konkrétně?

Jsem marketingová ředitelka.

A tuhle pozici zastáváš jak dlouho?

Od února. Takže víc jak půl roku.

Co tě donutilo přesídlit z rohlasu do Knihobotu?

Pavel s Dominikem a necelý tři roky sledování, jak se Knihobot vyvíjí. Po té době už mi bylo líto se nezapojit, tak jsem dala výpověď a nastoupila do rozjetého vlaku mezi přátele, co obdivuji. A hodně si vážím toho, že mi věřili.

Co tě na práci u nás baví nejvíc?

Lidi a výzvy. Neustále se tu učím něco nového, což je způsobeno i tím, že jsem tuhle pozici ještě nikdy dřív nedělala, ale prakticky nikdo z nás tady svoji pozici jinde nikdy dřív nedělal. To je docela výjimečné a ovlivňuje to pracovní morálku. Máš na sebe větší nároky. Není to jen „odbouchat si svoje“. Navíc je to návykové, protože když si přečteš recenze zákazníků nebo pochvalu od kolegů, samozřejmě chceš dostávat další a další. 😀

Jak bys jedním slovem nebo větou charakterizovala svou práci, kterou tu zastáváš?

Vždycky se dá (u)dělat víc.

Knihobot se neustále vyvíjí, v čem si myslíš, že by se mohl zlepšit? A v čem třeba ty?

Tak naše filosofie je, že se dá vždycky něco zlepšit. A i malé vylepšení může mít velké pozitivní důsledky. Mám radost z každé automatizace, co vám ulehčí práci a můžete věnovat pozornost detailům. Na zákaznících je vidět, že to oceňují. Taky nás tu pracuje už přes stovku a byla bych moc ráda, kdyby se nám podařilo, aby se všichni zapojovali do vylepšování Knihobotu a ovlivňovali veškerý chod.

A co se mě týče, musím se zlepšit v organizaci. To je nekončící boj. A to bych řekla, že už docela organizovaná jsem.

Máš nějakou vzpomínku nebo vtipnou historku z práce, která se ti zaryla do paměti?

Cokoli, u čeho se vyskytne David. Moje vlastní anekdoty jsou ale spíš absurdní, já se směju, ale zároveň trpím, protože něco ještě není hotové a já už to potřebuju mít dávno hotové.

Pracuješ s knihami, takže se nabízí otázka, jaká je tvá nejoblíbenější? Proč?

Těžko vybrat, ale mám oblíbené autory. Sapkowski, Clifford D. Simak, H. P. Lovecraft, Deleuze, ty mám nejvíc načtené. 

Janča

Do třetice všeho dobrého, Jančo, představila by ses nám, prosím?

Jsem Janča a nesnáším oslovení Jana, Je mi 21 a studuju v Praze. Pražská nejsem, jsem Litomyšlák. Miluju koťátka a smažený sýr. Knížky jsou taky moc fajn, hlavně Harry Potter, ale jinak se nevyhýbám ničemu. Teda kromě filosofie, ta mě nikdy nechytla.

Obligátní otázka – jakou pozici v Knihobotu zastáváš?

V Knihobotu pracuji jako brigádníček. Po roce už si troufám říct, že zvládám spoustu věcí, takže moje práce je poměrně různorodá, od focení knížek, po cenění až k třízení. 

A jak dlouho tu pracuješ?

Do Knihobotu jsem nastoupila v květnu roku 2020.

Co tě přivedlo k práci v Knihobotu?

Korona. Předtím jsem prodávala ponožky, ale kvůli koroně se situace změnila a já hledala jinou brigádu a na internetu narazila na brigádu v Knihobotu. A rozhodně je to mnohem lepší než předtím!

A co tě tu baví nejvíc?

Pokud bych to měla vzít obecně, tak mě baví celkový přístup a myšlenka celého Knihobotu. Baví/líbí se mi také kolektiv, ve kterém pracuji. Lidé tam mi přijdou opravdu milí a přátelští, a pokud je nějaký problém, vždy mi vyjdou vstříc. Pokud bych ovšem měla být konkrétnější, tak nejradši asi cením knížky, přijde mi fakt zajímavé vidět, jak se cena knih na trhu mění a vyvíjí.

Jak bys jedním slovem nebo větou charakterizovala svou práci, kterou tu zastáváš?

Pokud by šlo o jedno slovo, zvolila bych asi všehochuť, jelikož dělám různé věci, od všeho trochu.

V čem si myslíš, že se Knihobot může zlepšit? A v čem ty? 

To je poměrně těžké říct. Občas mi přijde, že Knihobot přijde s nějakými velkými změnami, na které nejsou všichni připraveni, a je to pak takové těžší se přizpůsobit. Ale zase vím, že v Knihobotu jsou tyto změny dost často neplánované, a proto by bylo dost komplikované o tom předem informovat. Já se určitě můžu zlepšit v hodně věcech, např. bych se konečně mohla přihlásit na nějakou víkendovou směnu a konečně zavítat na druhou pobočku na Kolbence 😀

Napadla by tě nějaká vzpomínka nebo vtipná historka z práce, která se ti zaryla do paměti?

Jedna taková milá. Prodávala jsem chlapci knihu a ten se poté vrátil, aby mi předal své telefonní číslo se vzkazem, ať se ozvu. Ten den byla trochu náročná směna, tak mi to zvedlo náladu.

A úplně poslední otázka, opět stejná jako u předchozích dvou – jaká je tvoje nejoblíbenější knížka a proč? 

Myslím si, že nemám nejoblíbenější knihu. Ale mezi ty knihy, které můžu číst pořád dokola patří určitě Harry Potter (jako u většiny lidí v Knihobotu). Z klasiky mi k srdci přirostla Pýcha a předsudek, ale myslím si, že to je spojené i s filmem s Keirou Knightley. 😀 Z posledních knížek, které jsem četla se mi líbily Myšlenky za volantem od Ebena, je to takové nenáročné čtení, ale člověk se zasměje☺